Díl 6.
A máme tady rok 1964.
V ČZM Strakonice pokračuje výroba a vývoj terénních závodních motocyklů. Vlasta Válek přechází do Jawy VVZ. V mezinárodním sportovním dění v oboru terénních závodů bylo celkem jasno ve třídě do 250ccm. Odborníci se schodovali v tom,že mistrovský titul může získat jedině jezdec na stroji Husqvarna, ČZ nebo Jawa a největším favoritem byl obhájce titulu Torsten Hallman ze Švédska. Mnoho polemik se však vedlo kolem pětistovek.Podzimní kongres FIM se konal na oslavu 50. výročí založení britské motocyklové federace ACU v Londýně. Britové snadno prosadili na domácí půdě, že objem motocyklu pro závody pětistovek v motokrosu musí být v rozmezí 351ccm až 500ccm. Tímse sice zabránilo dalším nájezdům převrtaných dvěstěpadesátek do této třídy, ale v BSA vylepšovali svůj lehký motocykl a v ČZM byla postavena nová dvoudobá třistašedesátka. A to byly stroje, které mohly závodit, podle upravených předpisů s těžkými plnoobjemovými pětistovkami. V době , kdy v našem středoevropském podnebí nepřicházelo vůbec k úvahu pořádat soustředění terénních jezdců, odjížděli naši tři jezdci na první mistrovský závod do Španělska. Válek a Dobrý na Jawách a Pilař na ČZ. Trať s tvrdým a udusaným povrchem vůbec nesvědčila převodovkám a řetězům lehkých jaw.Tehdejší tisk napsal ,,banány pro Válka a Dobrého ještě neuzrály. Válek proto startoval na ČZ, ale ani ta ho do cíle nedovezla. Vlasta musel vzdát pro poruchu zadní brzdy, Petr Dobrý odstoupil pro přetržený řetěz, Pilař se zdržel pro pád, takže sečteno a podtrženo, naši přijeli ze Španělska bez úspěchu. Zvítězil Hallman na husqvarně před Rickmanem na Bultacu. Popříjezdu bylo rozhodnuto, že Válek pojede ČZ do té doby až bude Jawa spolehlivá. Petr dobrý požádal na doporučení svého otce o odvolání s mistrovství světa. Pro další závody ho nahradil Toník Hrách na ČZ. Druhý mistrovský závod v Belgii přinesl velké překvapení, Zvítězil zde v obou jízdách domácí, neznámý jezdec Joel Robert na motocyklu ČZ, to by ještě nebylo takové překvapení, neboť domácí prostředí často pomáhá jezdci k nečekanému vítězství. Ale zcela nezvyklý byl způsob jeho vítězství a styl Robertovy jízdy. V nejtěžších blátivýchzatáčkách Robert neubíral plyn a projížděl je ve smyku s neustálým protáčením kola a stál přitom ve stupačkách.Válek již ztratil hodně ze své vrcholné podzimní formy a skončil na stejném motocyklu až na pátém místě. Na třetím závodě ve Švýcarsku Robert dokázal, že v současné době je jezdcem číslo jedna. Zvítězil v obou jízdách a ujal se tak vedení v bodové tabulce mistrovství světa. Pořádáním čtvrtého závodu mistrovství světa bylo pověřeno Československo a pořadatelé z Holic ho skvěle připravili. Je samozřejmé, že naší příznivci terenních závodů ho očekávali s největším zájmem. Vlastnímu závodu ještě předcházelo jednání o motocyklu pro Válka. Válek nedosáhl na ČZ takových výsledků, jaké vedení našeho motocyklového sportu očekávalo. A v podstatě povolili Válkovi startovat na nové jawě.Válek se podílel na vývoji a úpravách tohoto rychlého motocyklu a jako zaměstnanec jawy měl zájem na reprezentaci vlastního podniku. Uchazečů o vítězství v Holicích bylomnoho.Především Robert chtěl pokračovat ve svém vítězném tažení, dále Hallman se nevzdával naděje na obhájení titulu a Bickers po své nevydařené sezóně chtěl dokázat, že je stále nejlepším světovým jezdcem. Domácí prostředí dávalo šanci Válkovi a Dobrému, kteří se na závod v Holicích pečlivě připravovali. Mohutná ocelová trubka u pevného startovacího zařízení spadla a jezdci vyjížděli na 16 kol první jízdy. Divácí jásají a jsou nadmíru spokojeni vede Válek před Hrachem, Dobrým, Polánkou, Grigorjevem a Robertem. Hallman má potíže s řazením a zůstává v zadu. Během tří kol se ale Robert dostává za Válka, podniká na něj útok a ve čtvrtém kole už jede jako vedoucí jezdec. Souboj Robert – Válek začíná. Robertovi se podařilo získat několikasekundový náskok. V desátem kole však Vlasta začíná Robertův náskok snižovat, a už ho má před sebou, diváci Vlastu povzbuzují a ženou ho dopředu, ale ve třináctém kole ukončuje souboj zadřené pouzdro na pístním čepu u Válkova motocyklu, jaká to škoda. Robert potom vítězí před Bickersem a Polánkou. Pilař dojel šestý za Arbekovem a Grigorijevem, Hallman dojel devátý. Na druhou jízdu je Válkova jawa opět vpořádku tak jako Hallmanova husqvarna. Souboj Válek – Robert z první jízdy se mění v prestižýní boj Robert – Hallman. Válek si udržuje třetí místo. Robert s Hallmanem se několikrát vystřídají ve vedení, ale první místo získává Robert, i když by ho pro celkové vítězství nepotřeboval. Po závodě v Holicích vítězí Robert v dalším mistrovském závodě v NSR a po druhém místě v Lucembursku a třetím v Itálii získává pak čtyři vítězství za sebou a stává se mistrem světa. V tomto roce je vidět pokles výkonů našich jezdců. Válek skončil na sedmém místě, Pilař osmý a Polánka sedmnáctý. Čili sezóna nic moc, spíše nic než moc. Po delší přestávce měli naši jezdci zasáhnout i do mistrovství pětistovek a velkým iniciátorem byla pražská Dukla. Určitou naději a příslibem bylo lonské úspěšné vystoupení Válka a Pilaře na převrtaných ČZ 250ccm mezi těžkými pětistovkami. Na bázi 250 vznikla ve Strakonicích lehká 360 a pro všechny případy byly ještě vylehčeny osvědčené stroje Eso. Avšak vyhlídky a smělé plány je jedna věc a skutečnost je věc druhá. Smith versus Tibblin, tak zněly titulky. Ve čtyřech prvních závodechmistrovství světa pětistovek zvítězil Rolf Tibblin na čtyřdobém plnoobjemovém stroji značky Hedlund a čtyřikrát po sobě skončil druhý Jeff Smith na novém motocyklu BSA 441, tak začalo mistrovství světa. Naši jezdci se na mistrovsví světa pečlivě připravovali, ale ve výkonech oproti špičce byl propastný rozdíl. Nejlepšího úspěchu bylo třetí místo Pepíka Cháry při závodě v SSSR. Mistrem světa se stal Smith před Tibblinem,Lundinem,Lundellem,Nilssonem,Petersonem , třináctý skončil Chára , devatenáctý Krajčovič a dvacátý sedmý Hřebeček. V motokrosu národů končíme na druhém místě. Motokros národů byl uspořádán v Hawkstone Parku ve V. Británii. Britové získali již své dvanácté vítězství, neboť jejich největší konkurent Švédové měli potíže se stroji i zraněním jezdců a nebyli vůbec klasifikování. Závod se jel na dvě rozjíždky po patnácti kolech. Celkové hodnocení podle výsledků tří nejlepších jezdců v obou jízdách bylo stejné jako v minulém roce a přineslo následující výsledky.
1. V.Británie
2. Belgie
3.Holandsko
4.Švýcarsko
5.Francie
6.Dánsko
Druhého největšího závodu družstev-Trofej národů- se zůčastnili i naší jezdci, avšak umístění na čelních pozicích neměli nijak velké.Konkurtence byla vynikající, na startu se sešlo deset předních světových týmů, a navíc ,závod se jel na prašné a pískové trati v holandském Markelo. Naše barvy hájil Válek a Dobrý na jawách a Pilař, Hrách a Staněk na motocyklech ČZ. V tréninku se však zranil Hrách a nemohl startovat.Staněk měl pouze soukromý motocykl, který mu již na začátku odmítal poslušnost, a tak celá tíha reprezentace ležela na , kom ?!?!
No celá tíha reprezentace ležela na Válkovi, Dobrém a Pilařovi, kteří museli všichni v obou jízdách dojet, aby náš tým byl alespoň klasifikován. Největším zážitkem jak pro jezdce tak pro diváky byl hromadný start 48 jezdců, bez pevného startovacího zařízení. Lavina jezdců se dala do pohybu, jakmile jeden odstartoval předčasně. Teprve po projetí celého kola byl závod zastaven a start opakován a znovu bezůspěšně. Další dva nepodařené starty udělaly spolu se zvednutým prachem a pískem před vlastím závodem dokonalý zmatek.
Teprve po páté byl dodatečným mávnutím praporku start legalizován, ale naši jezdci v něm neměli štěstí : Pilář přijel v prvním kole 9., Válek 21. a Dobrý až 32. První jízda skončila vítězstvím Švédů před Brity a československými jezdci. Ve druhé jízdě se podařil hned první start a i naší jezdci se objevili ve vedoucí skupině. Celkově dosáhli také v druhé jízdě nejlepšího výsledku, neboť Vélek byl 4., Pilář 5. a Dobrý 10. Celkové výsledky trofeje národů.
1. Švédsko 31 bodů
2. ČSSR 46 bodů
3. V.Británie 48 bodů
4. SSSR 76 bodů

Soutěžní otázka č.6 z historie o reklamní košili AB Cardion od Karla Abraháma:Na jakou poruchu musel vzdát Válek při závodě ve Španělsku v roce 1964 ve třídě 250ccm?
Odpovědi na nancevsky@nancevsky.

Díl 5.
Zájem o obě třídy neustále vzrůstal, a to hlavně zásluhou Britů, kteří se nemohli smířit s nadvládou švédských jezdců a v roce 1963 chtěli zasáhnout v obou třídách o nejvyší umístění. Hallman obhájil svůj titul zcela zaslouženě a zvítězil s mnohem větší převahou než v loňském roce.Po šestém závodě v Lucembursku bylo již mistrovství světa rozhodnuto a po devátém ve Švédsku padly i teoretické naděje dalších jezdců. Hallman se stal motokrosovým profesorem, dovedl vyhrávat na všech druzích tratí, i když sucho a písek nejvíce vyhovoval jemu a jeho husqvarně.Válek byl v sezóně 1963, a to zejména na jejím konci ve své životní formě, ale na taktického a tvrdého Hallmana nestačil.Druhé místo však vybojoval s naprostou převahou. Z devítí závodů,které dojel , byl čtyři krát první a pět krát druhý. Velkou chybou bylo odřeknutí prvních závodů ve Španělsku a Itálii, byly prý moc daleko a sezóna u nás začína později,psal tehdejší tisk.Tovární jezdci však ténovali celou zimu, i když né právě v příznivých podmínkách, a start až na třetím závodě byl pro ně velkým handicapem. Kdybychom jsme dali otázku a použili podmiňovací způsob......Jaký by byl průběh sezóny, kdyby se Válek mohl zůčastnit hned prvních závodů. Třetí místo získal sovětský jezdec Grigoriev, který sedla motocykl ČZ. Nejvíce bodů však získal na méně obsazených závodech v socialistických zemích na konci mistrovství. \Karel Pilař nastupoval do sezóny s většími vyhlídkami, ale ukázalo se,že zdaleka nemůže stačit Válkovi a navíc ho často provázela smůla. Páté místo patřilo podle zásluhy Švédu Janu Johanssonovi, který podával celý rok vyrovnané výkony. Další Švéd Loof skončil na šestém místě, ale bylo to nejlepší umístění s motocyklem značky Greeves. Dave Bickers, který byl největším favoritem, skončil v mistrovství světa až na sedmém místě. Vyhrál sice na svém greevesu hned první závod ve Španělsku, ale ve všech dalších závodech, s vyjímkou Velké ceny NSR m odpadl pro poruchy motocyklu. Je to téměř neuvěřitelné po jeho předcházejících vítězstvích a pro něj i pro továrnu Greeves to byla úplná tragédie. Jen dvě další jména československých jezdců se objevují v tabulce, a to Polánka a Dobrý. Polánka se zůčastnil několika mistrovských závodů, a však pro boje o přední místa byl jeho způsob jízdy již příliž klidný. Tempo motokrosu se neustále zryachlovalo a prvenství již nemohl vybojovat inteligentní soutěžní jezdec, ale razantní terenář. Petr dobrý byl novou nadějí našeho terenního sportu. Ve svých sedmnácti letech dovedl již na mistrovském závodě v Holicích vybojovat čtvrté místo.
Husqvarna nebo ČZ ?
Tímto nadpisem uváděl švýcarský tisk zprávy o průběhu tréninku ze čtvrtého závodu, počítaného do světového mistrovství dvěstěpadesátek v terenních závodech – Velké ceně Švýcarska v Payerne. Nedělní závod dal bohužel tentokrát odpověď husqvarnám Proč? Závodu se zůčastnilo celkem 43 jezdců 15 národností. Výsledek tréninku, který určoval postavení jezdců na startovní čáře při první rozjíždce, mluvil pro anše jezdce. Měli nejlepší časy. Nastupovali tedy do závodu s velkými nadějemi. Do první zatáčky za startovní rovinou přijel první Válek (ČZ), sledovan Hallmanem a Pilařem (ČZ), Bickers byl páty, šestý jel Grigorijev a osmý Arbekov (oba na ČZ) V tomto pořadí projeli jezdci i druhé kolo, s vyjímkou Bickerse, který postoupil na čtvrté místo. Vzdálenosti mezi Válkem, sledovaným Hallmanem a Pilařem,byla několik desítek metrů. Na tomto pořadí se nic nezměnilo, až do páteho kola, kdy se podařilo Hallmanovi předjet Válka, takže od páteho do osomého kola bylo toto pořadí : Hallman těsně sledovan Válkem, několik desítek metrůza nimi Pilář asi 20sekund před Friedrichsem. Bickers totiž už nejel. Vzdal pro poruchu vypínací tyčinky spojky v pátek kole. Na pátem místě Gregorijev. V desátem kole dvojice prvních jezdců měla již náskok na třetího 30vteřin, že třetím nebyl již náš Pilář, nýbrž Friedrichs. Pilářovi se totž při skoku rozrhl rám. Vedoucí dvojce se trvale vzdalovála od třetího, kterým byl od patnáctého kola Grigorijev.
Jelo se poslední kolo. Ze 43 jezdců, kteří odstartovali, mělo jen 5 plný počet kol. Hallman měl před Válkem náskok několik metrů. Cílem projel téměř součastně, Hallman o 0,6 sekundy dříve.
O přestávce Válek měnil sekundární převod, aby byl na rovinkách rychlejší. Asi v pět hodin byla odstartována druhá jízda. Obraz se opakoval. První vjel do první zatáčky Válek sledován Hallmanem, na třetím místě Arbekov, čtvrtý Bickers, páty Kelteva, šestý Griffith a sedmý Grigorijev. V dalším kole se pořadí pozměnilo tím, že Bickers si vyměnil místo s Arbekovem. Úprava převodu u Válkova stroje byla vhodná. Vzdálenost mezi ním a Hallmanem roste. Vedoucí jezdci v sedmém kole dojížděli již poslední jzdce o kolo. Toho využíval Hallman k rozhodujicímu náporu. Ten se mu zdařil. Co se stalo? V prudké zatáčce předjel Válek o kolo jezdce, který jel na vnitřní straně zatáčky. Válek se dostal na vnější stranu oblouku. Toho využívá Hallman k prudkému výpadu mezi oba jezdce. Předním kolem naráží na zádní část Válkova motocyklu a tím mu zlomí řadicí páku motocyklu. Za této situace nezbývá Válkovi nic než se vzdát. Hallman jede naprosto nikým neohrožován k jistému vítězství, zejména když i Bickers v osmém kole odstupuje pro poruchu motoru z dalšího boje.
Vlasta Válek vzpomíná :
Jeden ze závodů mistrovstív světa v roce 1963 ve třídě do 250ccm se jel 9.června v holanském Schijdelu. Dorazili jsme na místo závodu v pátek večer. Spolu s mechanikem Václavem Kvěchem jsme si prohlédli trať závodu a zadůmali se nad posledními vhodnými úpravami mé čízy. Po sobotním tréninku sme vyměnili válec, aby motor ještě lépe táhl ve chvílich, kdy nemé dost otáček, měnili jsme převody na sekundárním převodu a dlouho do noci jsme debatovali o úprav ěo každém detajlu stroje. Trať závodu byla velmi těžká. Vedla lesem, často mezi stromy, byla plná výmolů, kořenů, poměrně uzká v podobě zaludných překážek číhalo mnoho pařezů a nejtypyčtějším znakem byl - písek. Písek, písek, písek zase písek, moře písku ať již na prudkém stoupání nebo strmých nebezpečných padácích. Na startu se sešlo více než 40 jezdců ze všech končin Evropy. Stál sem se svým strojem v řadě asi uprostřed. V pravo sem zahlédl žluté dresy Švédů Hallmana a Johanssona, vlevo jsme spatřil Dave Bickerse. Nebál sem se, ale věděl sem, že šanci zvítězit mají mnozí. Na startu jsem nepatrně zaspal, a při kavlitách soupeřů to znamenalo, že sem byl krátce po zahájení závodů asi dvacátý. Než se mi podaří pracně předjet jednoho jezdce po druhém, uteče mi čelo závodního pole ve kterém favorité udávají prudké tempo. Jel sem jak sem uměl. Ve třetím kolem sem byl již pátý. Zdá se to jednoduché, ale znamená to dát si pískovat obličej zadními koly dvaceti strojů. Pneumatiky se zahrabávaly do pisčitého povrchu traťi a vyhazovaly gejzíry a kamení, před nímiž se nebylo kam ukrýt. Navzdory tomu jsem v sedmém kole předjel Bickerse, dostal se na čtvrté místo a před sebou viděl povědomá záda . . . to je kája pilář ! Před námi byli již jen Švédové Hallman a Johanson. Viděl sem jak Hallmanovi mechanici ukazovali svému jezdci, o kolik se mu kolo co kolo přibližují. Vtom sebou Husqvarna vedoucího jezdce prudce smykla, a Hallman se svým strojem upadl. Řítil sem se prudce kolem něho, přesto sem však stačil zachytitjeho utný a jako by vyčítavý pohled. V zatáčce sem předjel stájového kolegu Pilaře a na metr sem se přiblížil k Johanssonovi. Švéd mne cítil v zádech, dlouho nepovoloval a jeli jsme riskantní jízdu kolo na kolo, rameno na rameni, střídavě jeden či druhý o metr vzadu či v předu. Konečně se mi podařilo v předposledním kole zlomit Švédův odpor a projel sem jako první v první rozjížďce s asi 100metrovým náskokem. Za mnou se přiřítili do cíle oba Švédové a Kája Pilář.
Druhá rozjížďka byla na pořadu asi za dvecet minut. Já jsem se natáhl do trávy a díval se do modré oblohy. Vzduch byl težký, bylo dusno a mrtvo. Pomalu jsem usínal. V nejhlubším spánku se mnou začal Václav lomcovat....ježišmarja člověče vstávej vždyť už se řadí na start. Rychle jsem nasadil přilbu , rukavice a utíkal za mechanikem, který tlačil můj stroj. Přiletl jsem na čáru a již šel praporek vzhůru. Vyrazil jsem těsně za čtveřici Švédů, kteří odstartovali jako první. Pečlivě mne hlidali, dávali pozor, abych žádného nepředjel. Kdyby mi ujel Hallman nebo Johansson, znamenalo by to pro mne až třetí místo....Naopak kdybych dojel s málou ztrátou druhý, celkově bych se stal vítězem. Vlasta měl nesnadnou pozici. Prach, písek a taktika Švédů, kteří zabraňovali všemi způsoby předejetí. Jezdci můžou být těmi nejlepšími přáteli, ale na trati se spolu nemazlí. Válek předjížděl jen velmi opatrně, a jen v takových obtížných místech, kde to švédové v žádném případě nečekali. Konečně měl svou precizně profesorskou jízdou před sebou jen Torstena Hallmana. Vlasta nereiskoval vzájemný souboj, nebylo třeba. Podařilo se mu v klidu držet s Hallmanovou husqvarnou a dojel do cíle kolo na kolo, podařilo se. Hallman byl v první jízdě až třetí a to znamenalo , že Vlastimil Válek na motocyklu ČZ se stal celkovým vítězem tohoto mistrovského závodů. Výsledky mistrovství světa pro rok 1963 ve třídě 250ccm. 1.Hallman Husqvarna, 2. Válek ČZ, 3.Grigoriev ČZ, 4.Pilař ČZ, 5. Johansson Lindstrom, 6.Loof Greeves, 7. Bickers Greeves, 8.Clough Greeves, 9. Kring Husqvarna, 10. Petterson Husqvarna, 11.Seelink Greeves, 12.Kalteva Husqvarna, 13. Sprecht Maico, 14. Betzelbacher Maico, 15.Banks DOT, 16.Rickman Metisse, 17. Friedrichs MZ, 18.Polánka ČZ, 19.Wiliamowski MZ, 20.Griffith DOT, 21.Rein Husqvarna, 22. Arbekov ČZ, 23. Gorylko ČZ, 24. Dobrý Jawa, 25. Robert Greeves,
A co pětistovky??? Loňský mistr světa v pětistovkáích měl pro obhájení titulu několik důležitých předpokladů. Především to byl vyzkoušený a osvědčenýá moptocykl, dále pak Tibblinova stálá jezdecká forma a nakonec , a to bylo asi rozhodující, výborný zdravotní stav. Konkurence byla zastoupena všemi švédskými jezdci známými již z minulé sezóny, a dále Brity Smithem, Lampkinem a Burtonem na lehkých motocykech BSA 420ccm. První závod v Rakousku skončil vítězstvím Švédů v pořadí Lundin , Nilson a Tibblin. Překvapení přišlo až ve třetím závodě v Dánsku, kde na těžké trati v hlubokém písku dovedl Smith využít menší hmotnosti svého stroje a zvítězit. Na trati podobného charakteru v holandském Markelo však zvítězil o týden pozdějiTibblin před Smithem a opakoval své vítězství ve Francii. Tibblin zvítězil i v šestém závodě mistrovství světa třídy 500ccm v Itálii. Sedmým závodem však byla Velká cena ČSSR, která se jela 23.června v Šárce, neboť mistrovský závod třídy do 250ccm se přestěhoval z Prahy do Holic. A tento závod znamenal určitý zlom ve vývoji pětistovek, neboť se ho zůčastnil Válek a Pilař na upravených motocykech ČZ 263ccm. A jak se přišlo k tomuto objemu? Po zrušení třídy do 350ccm v terenních závodech mohli se zůčastňovat závodů pětistovek jezdci s motocykly o objemu 251ccm až do 500ccm. Toho stanovení využil strakonický jezdec Karel Pilař, který na převrtaném motocyklu ČZ s objemem 252ccm jezdil mistrovství ČSSR v pětistovkách a to velice úspěšně. Půllitraři se ale vzbouřili a našli ustanovení tehdejších národních řádů, že objem motocyklu může maximálně až o pět procent přesahovat horní hranici objemové třídy. V komisi pak bylo rozhodnuto, že motocykly třídy do 500ccm musí mít objem válce nejméně přes tuto pětiprocentní toleranci, tady minimálně přes 262,5ccm. Podle tohoto předpisu byly v ČZM rychle připraveny stroje ČZ 263 s vrtáním 72,5mm a na těchto strojích jeli Válek s Pilařem mistrovský závod v Šárce, i když podle předpisu FIM postačoval objem válce 251ccm. Již v tréninkubylo jasné , že na hrbolaté a zatáčkovité trati budou mít lehké stroje mnoho výhod.Mohutné pětistovky sice burácely při výjezdech i na rovinkách, ale v zatáčkách a na sjezdech předjížděl Válek pětistovkaře i tam , kde to vůbec neočekávali.Rolf Tibblin se neustále seznamoval s tratí a byl značně překvapen, když podle tréninkových časů stal až ve druhé řadě. Start Velké ceny ČSSR byl fantastický. Čtyřicet tisíc diváku nevěřilo svým očím a po mírném šoku hnali naše kluky dopředu, neboť se utvořilo pořadí ….Souček....ESO, Lundin....Lito, Lampkin....BSA, Brabec....ESO, Válek....ČZ, Pilař....ČZ. Během několika kol se dostal do vedení Válek na ČZ a na druhé Pilař taktéž ČZ. Ze zadu však začal útočit zkušený Tibblin. Předjel Pilaře, ale Vlasta Válek v první jízdě zvítězil s náskokem pěti vteřin. Ve druhé jízdě nasadil Tibblin pekelné tempo již od prvních kol,neboť si uvědomil, že v první jízdě naše jezdce na motocyklech ČZ těžce podcenil. Podařilo se mu zvítězit s velkým náskokem před Válkem. Takže celkové pořadí v Šárce bylo Tibblin Husqvarna, Válek ČZ, Lundin Lito, Pilař ČZ. Po závodě v Šárce si Tibblin upevnil své vedoucí postavení a přesvědčivě obhájil svůj titul, i když ve Velké ceně V.Británie znovu zazářil Smith na BSA 420ccm. Celkové výsledky mistrovství světa pro rok 1963. 1. Tibblin husqvarna, 2. Lundin Lito, 3. Smith BSA, 9. Válek ČZ, 10. Krajčovič ESO. Motokros národů se jel v roce1963 ve Švédsku, favorizovaní Švédové nedovedli na blátivé trati ani v domácím prostředí obhájit vítězství z loňského roku. Zvítězilo překvapivě družstvo V.Británie před Švédskem, Belgií a francií.Ostatní družstva, které startovaly poprvé nebyly klasifikovány. Třetí ročník Trofeje národů byl přidělen do Belgie a sešla se nevídaná účast 12 pětičlených družstev, což znamenalo 60 jezdců na trati. Poprvé se zůčastnil závodu družstev i tým ČSSR ve složení Válek,Pilař,Polanka a Hrách na ČZ a Chára na jawě. Naše naděje však rychle klesly , když si Válek při tréninku vykloubil palec. Vlasta ale překonal bolest a za pomoci místního umrtvení injekcemi se vydal do boje první rozjížďky. Ta měla stejný scénař jako na MS souboj Hallman versus Válek. Hallman však byl úspěšnější a první jízdu vyhrál před Válkem, Pilař dojel šestý. Druhá jízda byla poznamenána Válkovým zraněním, takže Hallman zvítězil lehce a Válek dojel čtvrtý. Po součtu výsledku vyšlo následující pořadí 1.Švédsko, 2.V.Británie, 3.ČSSR
Soutěžní otázka č.5 z historie o reklamní triko Martina Kohůta s podpisem:Kdo je na stupních vítězů jako první???možnosti: Hallman,Robert,Válek
Odpovědi na nancevsky@nancevsky.cz

Díl 4.
Totiž, teprve zde se mělo rozhodnout, kdo a jaké motocykly pojede. Již během soustředění jezdili do hotelu v Hrazanech i do Sedlčanské kotliny technici z motocyklových továren i pracovníci Automotoklubu. A na nedělní závod měli všichni aspiranti na reprezentaci připravené nové stroje. Největší úsilí projevili Strakoničtí, kteří měli pět továrních jezdců, a to Válka, Polanku, Roučku, Pilaře a Roučku.Válek byl již osvědčeným strakonickým terenářem číslo 1. Tři další byli však stále více soutěžními než terénimi jezdci.Proto byl pro ČZ získan další specialista na terén jezdec Karel Pilař, který jezdil minulou sezónu na esu.Válek měl k dispozici prototyp nového tereního motocyklu celý týden a rozhodl se jet na tomto stroji celý závod,i když měl pro nedělní závod připraven, stejně jako ostatní jezdci,nový teréní motocykl. I v Jawě měli dobré jezdce v čele s nejůspěšnějšími účastniky loňského mistrovství Evropy Jaromírem Čížkem,Františkem Rónem a nadějným Pepíkem Chárou. Jezdci však nebyli spokojeni s novými továrními dlouhozdvihovými stroji. Chára jel dokonce vlastní závod na svém motocyklu z minulé sezóny. Jediným želízkem pro značku Eso tovární jezdecMiloslav Souček, který se chtěl v této sezóně věnovat opět dvěstěpadesátkám.Vlastní závod potvrdil pouze to, co již viděli účastníci soustředění celý týden, o první místo se nemuselo bojovat, neboť Válkovi nemohl na rozbahněné trati nikdo z našich jezdců konkurovat.Boj o druhé místo byl však zklamáním pro pracovníkyČZM, kteří věřili v kvalitu svých nových strojů i dalších továrních jezdců. Tito jezdci si však nezvykli na nové stroje a nedovedli si také poradit s těžkým terénem, a tak druhé místo vybojoval Chára před Součkem. Vítězství z prvního závodu ve Španělsku si odvezl Angličan Lampkin na motocyklu BSA.Druhým závodem bylo Švýcarsko, a co ukázal tento závod? O vítězství bojovali Britové Smith a Lampkin na BSA, z nichž vyhrál každý jednu jízdu, a celkově lepším časem zvítězil Smith. Tyto dva jezdce mohl ohrozit jedině Hallman na husqvarně anebo Válek, kdyby...............Ano, kdyby jeho velmi rychlý motocykl ČZ nebyl provázen řadou poruch, počínaje prasklou hlavou válce, sníženým výkonem pro poruchu zapalování a poruchou spojky.Chára zde podal na pomalejším stroji průměrný výkon, avšak Souček zůstal daleko za svým loňským výkonem. Třetím závodem MS byla Belgie. Trať byla pro naše jezdce zcela nezvyklá. Leží v úplné rovině na břehu jezera a povahu trati se jí snažili pořadatelé dát umělými skoky a příkopy, dnes se tomu myslím říká roleta. Umělých skoků bylo 7 nejdelší 10m.Umělých příkopů půl metru hlubokých a dva až tři metry od sebe vzdálených bylo napočitáno 39!!!!!! Jinak tvořil povrch hluboký písek. Boj o první místo sváděli čtyři jezdci, a to osvědčená dvojice Britů , Hallman a rychlý Válek. Válek v první jízdě kraloval na pozici vedoucího jezdce a vyučoval specialisty na písek. Ale......... Vlasta musel odstoupi s pozice lídra pro zadření pístu ve válci. Naši mechanici neměli ještě zkušenosti s tryskováním pro závody u moře. Toto psal tisk . Skutečnost byla asi jasná, mechoši seděli doma a funkcionáři s brožurama jezdili jako doprovod. Druhou jízdu Vlasta také nedokončil , praskla mu kulisa řazení důsledkem dlouhých a častých skoků. Chára ani Krajčovič se nedovedli srovnat s tratí, která byla nad jejich síly. Závod vyhrál Lampkin před Hallmanem , když Smith musel odstoupit pro poruchu svého stroje. Na čtvrtém závodě ve Francii vybojoval Válek třetí místo za Smithem a vítězným Hallmanem. Další naši …..Krajčovič musel vzdát ze čtvrtého místa pro poruchu motoru a Chára nemohl vůbec startovat kvůli zranění. Při krájení chleba si Pepík probodl dlaň ruky a na jízdu nebylo ani pomyšlení.... Fanda by to natřel sádlem,omotal obvazem, motorka by udělala pa,pa,pa,pa, a už by tam měl svých 9000ot. A proháněl by soupeře. Dalším závodem MS 250ccm je VC ČSSR na pražské Šárce, návštěva 70 000 diváků, tolik fanóušku se přišlo podívat, aby na vlastní oči viděli odpověď na otázky,které se objevovaly v tisku i při různých debatách. Je opravdu Válek tak dobrý ??? Co předvede doma Čížek??? Je odstartována první jízda divácí šílí na prvním místě Karel Pilař na ČZ a celé kolo vede. Bylo to asi mnoho na jeho nervy. Poprvé na mistrovství světa a hned na prvním místě. Po pádu se usadil na 14 místě.Čížkovi ani Válkovi se start nepodařil pohybují se ve druhé polovině startovního pole, Ale diváci to vzali do svých rukou a povzbuzovali naše chlapce stále dopředu.Ve třetím kole je pořadí Hallman,Lampkin , Válek a Čížek. Divácí tají dech, Válek profesorsky předjíždí Lampkina a ujíždí mu . Najednou má před sebou Hallmana , připravuje se na jeho předjetí , čte jeho jízdu a Hallman začíná dělat chyby , nervy začínají pracovat , chvíli vede Válek, chvíli Hallman. Válek zůstává za Halmanem , nejede mu motocykl??? Ale kdepak, Vlasta má Hallmana přečtenýho a jeho ČZ jede bez chyb,čeká na místo kde je jeho ČZ podstatně výkonější než Hallmanova Husqvarna a už je to tady,Válek podřazuje v zatáčkovitých usecích v třešnovce po kterých následuje velice rychlá pasáž a zatáčka u lomu ,ale to už je Vlasta první a odmávnut šachovnicovým praporem. Druhý dojel Hallman,třetíSmith, čtvrtýČížek, pátýRickardson a šestý Pilař. Hrdinou druhé jízdy byl však Karel Pilař. Od startu se ujal vedeni Hallman pronásledovaný Válkem, třetí byl Friedrichs na MZ čtvrtý Pilař a pátý Belgičan Robert na greevesu.Povšimněte, kolik tak slavných jezdců a mistrů světa zde bojovalo o vedoucí pozici. Válek předjel Hallmana ale také Pilař předjel Friedrichse a začal útočit na druhé místo. Hallman padá před Pilařem a ten do něj naráží.Hallmanova Husqvarna se doslova rozpůlila na půl.Pilař i po těžkém pádů dojíždí celkově na čtvrtém místě za vítězným Válkem, Smithem, a Čížkem. Pouze dva jezdci jeli na VC Lucemburska a to Válek a Pilař. Dovedli na nebezpečné trati vybojovat druhé a třetí místo , zvítězil Hallman , Válek , Pilař. V dalších závodech ve Finsku a v SSSR se jezdci opět setkali s pískovým povrchem.Vítězství ve Finsku získal domácí jezdec Erola před Pilařem: Válek měl poruchu pneumatiky.
V SSSR zvítězil Hallman před Smithem, Lampkinem, Pilařem a Válkem. Hallmanova naděje na nejvyšší titul opět stoupla a Válkova po slabším výkonu ve Finsku se prakticky rozplynula. V bodovém hodnocení po 10 závodech však vedli ještě přesvědčivě Britové. Na čtrnáctý závod do Švédska jel již z ČSSR Válek sám, neboť Pilář si v urputném souboji s ostatními strakonickými jezdci zlomil nohu nohu na místním závodě ve Vimperku. Ve Švédksu zvítězil Hallman před dalším Švédem Peterssonem na husqvarně a Válkem. A zde již bylo rozhodnuto o pořadí na prvních pěti místech.
Přesto i poslední závod v Apoldě měl na startu všechny vedoucí jezdce a Hallman svým vítězstvím potvrdil, že titul je ve správných rukou.

Celkové výsledky MS 250 :
1. Hallman Husqvarna Švédsko 56 bodů
2. Smith BSA V.Británie 48 bodů
3. Lampkin BSA V.Británie 42 bodů 4. Válek ČZ ČSSR 31 bodů
5. Pilář ČZ ČSSR 20 bodů
6. Erola Husqvarna Finsko 11 bodů 11. Čížek Jawa ČSSR 7 bodů

Mistrovství světa v terénních závodech třídy 500ccm patřilo opět Švédským jezdcům. Od prvního závodu v Rakousku se ujal vedení Rolf Tibblin na motocyklu Husqvarna a po celé mistrovství je nikomu nepřenechal. Zvítězil hned i ve druhém závodě ve Francii a vedl před Lundinem o 7 bodů. Na VC ČSSR v Přerově se mu nevedlo, odpadl pro poruchu stroje, ale v následující VC Velké Británie opět zvítězil před dalším Švédem Johanssonem.O jediné větší překvapení se postaral Jeff Smith, který se jako jediný Brit odvážil na poslední mistrovský závod do Švédska a tam také zvítězil. Na celkovém pořadí se však nic nezměni.

1. Tibblin Husqvarna Švédsko 45bodů
2. Johansson Lito Švédsko 41bodů
3. Lundin Lito Švédsko 27bodů
4. Lundell Monark Švédsko 25bodů
5. Nilsson BN Švédsko 23bodů
6. Burton BSA V.Británie 14bodů
7. Smith BSA V.británie 9bodů
V Motokrosu národů zvítězili v letech 1962 přesvědčivě Švédévé a svou manifestační jízdou demonstrovali svou převahu. Ve finálové jízdě se švédksá čtveřice zformovala do čtyřstupů a takto projela cílem.
Soutěžní otázka o energetické nápoje Red Bull sponzorované firmou Ostravská Vrtná
Otázka číslo 4 : Kolik továrních jezdců měla ČZ pro mistroství světa v roce 1962 ve třídě 250ccm ? .Odpovědi na nancevsky@nancevsky.cz

Díl 3.
Vážení motocykloví přátelé,dovolte nám připomenout legendu Československého motocyklového sportu. Patřil a patří k legendě nejlepšího motocyklového závodníka, když motor zavrčí a ručička otáčkoměru se uklidňuje při 9000 ot/min. Je zase králem závodní dráhy, jede jako Bůh. Ikaros z Kochánek nad Jizerou. Bojovník k pohledání,člověk se železnou vůlí,který se z každého svého pádů dokázal zvednout a se zaťatými zuby a s očima slzícíma bolestí se vrátil na trať. Jen pár lidí na světě je tak dokonale a neúprosně věrno své lásce – závodnímu motocyklu. Bylo by jich víc , ale mnozí jeho přátelé skončili svůj boj před cílem a v rychlostech okolo 200km za hodinu se rozloučili se světem. Hocking,Ivy,Hailwood,Havel,Phillips,Malina,Boček.......................... A ještě něčemu byl věrný – značce JAWA a Československu. Ve svých nejlepších letech byl světovou špičkou a nabídky od konkurenčních firem se jenom předháněly.Mohl si vybírat Hondu či MV Agustu, ale nikdy nezaváhal.Slovo zrada nebylo v jeho slovníku,ikdyž by vydělával mnohonásobně víc a pravděpodobně by se stal několikrát i mistrem světa. On však chtěl vidět modrobíločervenou vlajku stoupat nejvýše za doprovodu nejkrásnější písně na světě, Kde domov můj.... Nikdy mu nevzalo chuť naplno závodit ani vědomí, že vlastně nemá stoprocentní šanci dosáhnout výsledků, úměrných jeho jezdeckému umění, nezlomila ho ani řada vážných zranění, vždycky v něm zůstala odvaha jet znovu a třeba i riskovat pro čest a slávu našeho motocyklového sportu. Vždycky si zachoval svůj osobitý smysl pro humor, i když situace už mnohdy doslovně zaváněla krchovem, a všichni jsme i pod zábavným plaštíkem jeho historek našli lásku, vůli i sebeovládání člověka, posedlého touhou něco dokázat. Být první, nebo se o vítězství alespoň statečně a s nasazením všech sil a schopností poprat. Śťastný znamená víc nežli bohatý nebo slavný. A náš hrdina byl vlastně šťastný celý život.Vážení přátelé , dvojnásobný mistr ČSR, pětinásobný mistr ČSSR,vítěz několika V.C. Vícemistr světa,mistr sportu pan František ŠŤASTNÝ.
V.C. ČSSR Brno 1952
500ccm 7. Norton
1954
250ccm 1. Jawa
350ccm 1. Jawa
500ccm 3. Jawa
1956
350ccm 1. Jawa
1957
250ccm 5. Jawa
1958
250ccm 5. Jawa
350ccm 1. Jawa
1959
350ccm 1. Jawa
1960
250ccm 1. Jawa
350ccm 1.Jawa
500ccm 7. Jawa
1961
250ccm 3.Jawa
350ccm 1.Jawa
500ccm 2. Jawa
1962
250ccm 4. Jawa
500ccm 1. Jawa
1965
250ccm 6. ČZ
350ccm 8. Jawa
500ccm 6. Jawa
1966
250ccm 6. ČZ
350ccm 4.Jawa
1968
350ccm 3.Jawa
500ccm 4.Jawa
V.C Rakouska 1960
250ccm 2. Jawa
350ccm 1. Jawa
1962
250ccm 2.Jawa 350ccm 1.Jawa
1965
250ccm 2.ČZ 1966 250ccm 3.ČZ 350ccm 5. Jawa V.C. Indonesie 1961
250ccm 1.Jawa
350ccm 1. Jawa
500ccm 1. Jawa
Volný 1. Jawa
V.C. NDR 1958
350ccm 2.Jawa
1960
250ccm 4.Jawa
1961
350ccm 2.Jawa
V.C. Jadranu 1956
350ccm 1. Jawa
500ccm 1.Jawa
1962
500ccm 4.Jawa
1957
500ccm 3.Jawa
1958
250ccm 1. Jawa
1965
250ccm 4.ČZ
1.Jawa 350ccm
4.Jawa 500ccm 1. Jawa
1966
250ccm 5.ČZ
1962
250ccm 1.Jawa 350ccm 2.Jawa
350ccm 1. Jawa
500ccm 1.Jawa
500ccm 1.Jawa
1969

350ccm 3.Jawa 500ccm 1.Jawa V.C. NSR 1959
350ccm 7.Jawa
1961
350ccm 1.Jawa
1966
250ccm 5.ČZ
350ccm 7.Jawa
1969
350ccm 3.Jawa
V.C. Francie 1960
350ccm 2.Jawa
V.C.Švédska 1961
250ccm 5. MZ
350ccm 1. Jawa
V.C. Finska 1954
500ccm 5.Jawa
1962
500ccm 3.Jawa
1966
250ccm 3.ČZ
350ccm 6.Jawa
Masúr Indie 1961
250ccm 1.Jawa
350ccm 1.Jawa
500ccm 1.Jawa
Půna Indie
250ccm 1.Jawa
350ccm 1.Jawa
500ccm 1.Jawa
To je jenom pár výsledků závodní kariéry. Umístění v Mistrovství světa 1960 350ccm
1.Surtess MV
2.Hocking MV
3.Hartle MV
4.Šťastný Jawa
1961 350ccm
1.Hocking MV
2.Šťastný Jawa
3.Havel Jawa
1962 350ccm
1.Redman Honda
2.Robb Honda
3.Hailwood MV
4.Šťastný Jawa
500ccm
1.Hailwood MV
3.Read Norton
9.Šťastný Jawa
1963 350ccm
1.Redman Honda
2.Hailwood MV
3.Taveri Honda
4.Šťastný Jawa
5.Havel Jawa
1965 350ccm
1.Redman Honda
2.Agostini MV
3.Hailwood MV
5.Šťastný Jawa
1966 250ccm
1.Hailwood Honda
2.Read amaha
3.Redman Honda
7.Šťastný Jawa
350ccm
1.Hailwood MV
2.Agostini MV
3.Pasolini Aermacchi
4.Šťastný Jawa
5.Havel Jawa
500ccm
1.Agostini MV
2.Hailwood Honda 3.Findlay Matchless
4.Šťastný Jawa
Sportovní úrazy 500ccm 110km náraz do cukrárny,úraz krční páteře,luxacelevého kolena, 20min bezvědomí. 1950, 130km pád na olejové skvrně,luxace ramenního kloubu a kotníku.1954,V.C. NDR třída 500ccm 210km, srážka s velkým psem,luxace levého kolene a kotníku.1957, Vídeň třída 500ccm,pád na mokré dlažbě,140km,náraz do tří patníku,zhmožděná ledvina,zlomenina tří žeber,luxace kyčelního kloubu a kotníku.45min. bezvědomí.1959,pád na olejové skvrně ,170km,otevřená zlomenina levého lokte,luxace obou kolen,30min bezvědomí.1962,V.C.Rakouska,pád na olejové skvrně , 150km, luxace klíční kosti a levého kolena.1963,třída 500ccm při rychlosti 180km zadřený motor,tříštivá zlomenina levé nohy 8x,zlomenina 4 žeber,luxace levého kolene,zhmožděna ledvina,40min bezvědomí.1964 V.C. NSR ,třída 350ccm,pád na olejové skvrně,190km,leva noha zlomená 6x,luxace pravého kloubu rameního. 1966V.C. Anglie zadřený motor, rychlost 240km,luxace obou kolen a kotníku,180min bezvědomí.1970, Hořický okruh,pád na olejpové skvrně,150km,zlomenina 1.bederního obratle,zhmoždění levé ledviny,30min bezvědomí.To jen v málé skratce o našem nejlepším motocyklovém závodníkovi, který tam někde nahoře se svými přáteli řeší možná Farinovou, nebo zatáčku na Veselce, nebo proč to nejede? Kdo ví ? Pohledem tam někde nahoru Ťe zdraví motocykloví fanoušci. Máme Tě Franto v srdci , Děkujem. Kdo chtěl najít příklad hodný následování,inspirací k novým činům nebo ponaučení, určitě nalezl, co hledal. A věřím, že i ten, kdo se chtěl jenom pobavit, přečíst si něco zajímavého, zasmát se, nepřišel zkrátka.
Ale vraťme se zpět.
V sezóně 1961budeme obsazovat závody mistrovství Evropy dvěstěpadesátek i závody mistrovství světa pětistovek. Pro pětistovky byl nominován jako první jezdec Miroslav Souček, který si pro tyto závody připravoval vylepšené tovární motocykly značky Esso. Kdo bude jeho spolubojovník,určí až jarní soustředění.Ve dvěstěpadesátkách bylo uchazečů o státní reprezentaci podstatně více.Především to byl Jaromír Čížek, který měl nejvíce zkušeností z mezinárodních závodů a stále se mohl ucházet o obhajení titulu z roku 1958.Druhým jezdcem Jawy byl dravý Pepík Chára, avšak bylo o něm známo, že dovede skvěle zajet na národních závodech, ale ve velké konkurenci mistrů již nejede s takovým přehledem. Další dva jezdci z Jawy- Rón a Hameršmíd-museli doufat,že je začátek sezóny zastihne ve výjmečné formě. Strakonický Válek byl nejperspektivnějším jezdcem, měl vyrovnané výkony na všech tratích.Přestupem Součka do závodů pětistovek ztratili však v Esu v divišově zájem na vývoji dvěstěpadesátek, neboť neměli druhého špičkového jezdce. Kontrolní závod v Sedlčanech měl dramatický průběh. V závodě dvěstěpadesátek zvítězil Chára, těsně sledován Čížkem a Válkem. Ve třídě pětistovek, zvítězil zcela přesvědčivě Souček a za ním skončili další tři jezdci na nových strojích Eso v pořadí Hřebeček, Krajčovič a Kmoch. Sezóna pětistovkařů začala velmi brzo, již 9.dubna se jel první závod mistrovství světa ve Švýcarsku na známe trati u Payerne. Z našich jezdců byl na tento závod vyslán zkušený Souček a mladý Krajčovič. V průběhu tréninku byli naší jezdci velmi spokojeni a mohli si dělat nejlepší naděje na výsledky v závodě , neboť předjížděli i největší favority.Ale švédští jezdci byli již v této době profesory motokrosu. Zvítězil Lundin před Nilsonem, Souček dojel čtvrtý a Krajčovič sedmý.Vítězný čas Lundina byl 1hodina 42minut a 52,3vteřin , je to součet obou jízd.Druhý Lundin,1hodina 42minut a 52,4vteřin.Neuvěřitelné!!! 4.Souček měl ztrátu jednoho kola v každé rozjíždce. Na druhý závod do rakouského Sittendorfu jeli od nás již tři jezdci a dosáhli výborného umístění
.1.Lundin,2.Burton.3.Souček,5.Krajčovič,6.Hřebeček.Čtvrtým závodem byla známa Přerovská rokle. Souček odstartoval jako první a diváci,asi čtyřicet tisíc, ho hnali dopředu.Teprve v šestém kole ho Nilson předjel .druhá rozjíždka měla stejný scénař. Celkově 1.Nilson 2.Souček, 3.Lundin, 4.Krajčovič. Pátý závod mistrovství v italské Imole měl na startu ještě větší konkurenci jezdců než závody předešlé, neboť do Itálie přijeli i Britové na strojích BSA.Součkovi se nedařilo na startech, kde se mu v obou jízdách postavil motocykl na zadní kolo.O tom,že se z V.Británie těžko odvážejí body, se přesvědčili Lundin i Nilsson na šestém závodě mistrovství světa. V holandském pískovišti zvítězil domácí jezdec Dirks před Lundinem a Nilssonem. Naši jezdci nebyli v kondici. Souček byl po nemoci, Krajčovič měl angínu, ale stejně bz si asi body z Holandska neodvezli, ani kdyby jeli ve vrcholné formě.Další závod v belgickém Namuru se jel jako jediný závod mistrovství světa pouze na jednu jízdu.Souček měl výborný start,ujal se vedení, ale brzy pro péd klesl na poslední místo a dojel celkem dvanáctý.Zvítězil zde vedoucí jezdec mistrovství Lundin.Vcelkovém hodnocení mistrovství světa si vybojoval Souček cenné čtvrté místo.
1. Lundin Lito
2.Nilson Husqvarna
3.Johansson Lito
4.Souček ESO
9.Krajčovič ESO
Bickers se stal králem třídy 250ccm, na svém stroji Greeves vyhrál z prvních šesti závodů pět. Nenechal na pochybách nikoho, že se stane novým mistrem Evropy.Těžiště naší reprezentace v mistrovství Evropy dvěstěpadesátek spočívalo na dvou jezdcích i strojích zcela protichůdného charaktertu.Stárnoucí Čížek s mnoha zkušenosmi ze zahraničních tratí na dobře vyzkoušené dlouhozdvihovéJawě 250ccm spíše cestovního než teréniho charakteru, byl pravým opakem mladého nadšeného Válka, který iniciativně a velmi obětavě uskutečnoval plno často technicky nepodložené pokusy na své lehké ČZ.Hlavními tvůrčimi nástroji byly autogenní hořák a pilka.V konečném zůčtování se umístil Čížek na pátem a Válek na sedmém místě .
Výsledky Mistrovství evropy třídy 250ccm v roce 1961
1.Bickers GB Greeves
2.Lampkin GB BSA
3.Smith GB BSA
4.Hallman S Husqvarna
5.Čížek CS Jawa
7.Válek CS ČZ

Soutěžní otázka o energetické nápoje Red Bull sponzorované firmou Ostravská Vrtná
Soutěžní otázka č.3 Který jezdec získal nejvíce vítězných ročníků v televizních motokrosech o ceny Čs. Televize. odpovědi nancevsky@nancevsky.cz

Díl 2.
1.Souček ESO CS
2.Kmoch Jawa CS
3.Čížek Jawa CS
4.Walz Maico D
5.Dahlen Husqvarna S
6.Rón Jawa CS

Ve druhém závodě ve Švýcarsku vyřadila Jardu Čížka z boje voda v zapalování, na třetím závodě v NDR protrhl smůlu a zvítězil. Další vítězství získal v domácí Šárce, kde defekty strujů vyřadily většinu jeho zahraničních konkurentů. Při VC Polska stanuli na stupních vítězů tři jezdci na jawách v pořadí Čížek,Rón,Kmoch a přece čs. jezdci začínají mít připomínky k výkonu i hmotnosti svých strojů.V hlubokém blátě v červnové VC Itálie zvítězil Stonebridge před našimi kluky v pořadí Čížek,Kmoch,Rón. V další VC Francie u městečka Casselu byl Stonebridge jen stínem svého výkonu z Itálie. V první jízdě vedl Čížek s náskokem okolo dvaceti vteřin, ale musel odstoupit pro proražení zadní pneumatiky.Zvítězil zde Tibblin před Stonebridgem.Čížek stále vedl s jednobodovým náskokem,ale situace nebyla pro něj příznivá, čekalo ho Holandsko, Velká Británie, Lucembursko a Švédsko. Holanský písek se postaral o zadření Čížkova motoru,Tibblin zde suveréjně zvítězil, když Stonebridge si po pádu poranil rameno.Ve Velké Británii na pěkné trati připravil Čížka hromadný pád o cené body. Zvítězil opět Tibblin a dostal se do čela tabulky s 35 body před Čížka a Stonebridge , kteří měli shodně po 34 bodech. Mistrovský závod VC Lucemburska se jel pouze na jedenu jízdu a hned po startu bylo vše jasné. V zuženém místě trati v průběhu za prvním stoupáním upadl Angličan Kelly iuojhuhidošlo k úplnému ucpání trati a asi třicet zablokovaných jezdců se vracelo. Všichni mysleli ,že se start bude opakovat. Samozřejmě všichni naši mezi něma,ale šestice jezdců ,které hromadný pád nepostihlo ujíždělo dál a pořadatelé vrácející jezdce posílalo zpět na trať.Tibblinovo vítězství pro něj znamenalo mistrovský titul před Stonebridgem a naším Čížkem

Konečné pořadí mistrovství Evropy 1959
1.Rolf Tibblin Husqvarna S 51bodů
2.Brian Stonebridge Greeves V.B. 40bodů
3.Jaromír Čížek Jawa ČSR 34bodů
4.Jaroslav Kmoch Jawa ČSR 29bodů

A co třída 500ccm?
V pětistovkách nic nového. Mistrovství světa v teréních závodech spolu s popularním Motokrosem národů přitahovalo stále více diváků a stavěly se nové speciální motocykly, hlavně ve Švédsku, Belgii a V.Británii. Přesto však v této třídě nemůžeme najít v těchto letech žádné významější technické novinky.Nejvýznamějším motocyklem je značka BSA typu Gold Star. Jednoválcový motor se svislým válcem má vrtání 85mm a zdvih 88mm. Motor dosahoval výkon okolo 30 kw při 6250ot.m Největší předností teréních motocyklů BSA zůstávalo vynikající pérování.Převratem v koncepci konstrukce teréních pětistovek měl být maďarský motocykl Pannonia s dvoudobým motorem. Motor byl postaven v budapešťském závodě na základě zkušeností s terenní jednoválcovou dvěstěpadesátkou. Paralelní dvouválec měl bohatě žebrované válce a hlavy a motorovou skříň vodorovně dělenou. Pro motorovou skříň nebyly zhotoveny speciální odlitky, ale byla vyfrézovaná z duralového bloku.
Dnes již nemůžeme posoudit, bylo-li hlavní příčinou neúspěchu těchto motocyklů špatné šasi motocyklů, nevhodný záběr dvoudobového dvouválce, nebo nižší výkonnost maďarských jezdců. Jiste však je, že nadvláda čtyřdobých jednoválců ještě dlouho zůstala zachována.

Mistři světa ve třídě 500ccm
1957 Bill Nilsson S AJS
1958 René Baeten B FN
1959 Sten Lundin S Monark

Rok 1960 byl opět nadějný pro naše kluky v mistrovství Evropy.Kromě Jawy, kde byl postaven nový lehký motocykl pro Čížka a jeho spolubojovníky, chtěli zasáhnout i divišovští s novým esem vedeným Součkem a byla postavena i dvěstěpadesátka ve Strakonicích. Mistrovství Evropy tvořilo dvanáct závodů, z nichž se každému jezdci započítávalo sedm nejlepších výsledků.O tom jaká konkurence se sešla již v prvním závodě mistrovství Evropy, pojednává velmi dobře článek ve Světě motorů 8/1960 z něhož cituji: ,, Závod ve Švýcarském Payerne konaném 3.4. 1960 měl na startovní listině 36 jezdců z 11 států na motocyklech11 různých značek, z nichž byla nejpočetněji zastoupena československá produkce. Na motocyklech Jawa startovali ještě tři Poláci, dva Francouzi a belgický mistr J. Crosset. Plně obstála československá trojice Čížek,Rón na motocyklech Jawa a Souček na esu,zatímco výkon nového motocyklu ČZ s jezdcem Polánkou lze jen těžko hodnotit,protože tento motocykl nepodal očekávaný výkon a byl zklamáním i pro samotného Polánku. K naší čtveřici přistupuje pětice Švédů, z nichž Rikardsson,Dahlen a Eriksson mohou být vážnými uchazeči o titul, jejich Husqvarny jsou velmi výkonné v nízkých i vysokých otáčkách. Ze čtveřice Britů Bickers,Jackson na greevesu, Smith, Lampkin na BSA nelze vybrat nejlepšího. Betzelbacher,Oesterle,Waltz a Muler, to jsou tovární jezdci Německého Maica.
Nedá se podceňovat ani účast Belgického mistra Crosseta na Jawě a Holanďana Schrama na maicu, který se vážně zajímá o start na našem stroji ESO. Italové Osterero a Caroli na motocyklech bianchi ukázali jen italskou zbrklost a neurvalost.

Výsledky VC Švýcarska 1960
1.Bickers V.B. Greeves
2.Čížek ČSR Jawa
3.Lampkin V.B. BSA
4.Betzelbacher NSR Maico
5.Stagman S Husqvarna
6.Dahlen S Husqvarna

Dalšími závody mistrovství Evropy byly
VC Belgie, Francie, Československa, Polska, Itálie, NDR, Finska, Lucemburska, V.Británie, Švédska a NSR.
Velkou cenu Československa v Šárce navštívilo 100 000 diváků. Kde jsou ty časy??? Tuto sezónu nás provázela smůla. Souček se zranil ve Švýcarsku. Následujícím závodě musel odstoupit pro poruchu, z 2 místa. Čížek si stěžoval na klesající výkon motoru. VC Finska , Čížek zraněn, nastupujou noví jezdci Vlastimil Válek a Ervin Krajčovič. Beznadějný konec sezóny!!! Tři poslední závody nemohly již na celkovém výsledku nic změnit, cituji jen některé titulky malých článků ,,Favoritům se nedařilo ,Válek třetí Souček a Rón odpadli. Švédsko, Z našich jenom Válek. NSR, z našich pro změnu jen Souček 2.místo. Co bychom za takové neůspěchy dali???

Celkové výsledky mistrovství Evropy 1960
1.Bickers Greeves V.B. 48
2.Smith BSA V.B. 35
3.Souček ESO ČSR 26
4.Rikardson Husqvarna S 25
5.Lampkin BSA V.B. 25
6.Dahlen Husqvarna S 25
7.Čížek Jawa ČSR 14
8.Válek ČZ ČSR 11

Na 14až 16 místě se umístil Zemen na stroji ČZ vybojoval 3 mistrovské body. Na 20 až 25 pak Rón, Chára a Krajčovič na motocyklech Jawa s 1 mistrovským bodem.
Mistrovský titiul ve třídě 500ccm získal Švéd Bill Nilsson na jednoválcové čtyřdobé husqvarně, ale vrcholem byl 14. ročník Motokrosu národů, který se jel poprvé ve Francii u města Cassel. Favority tohoto závodů byli Švédové, ale ve slunné Francii panovalo přímo Anglické počasí. Déšť spolu s terenními pneumatikami motocyklů změnil původně travnatý povrch trati v bezedné bláto. Mezinárodní jury v dohodě s pořadateli změnila počet kol rozjížděk na 10 a finálové jízdy na 22 a byly vypuštěny nejprudší výstupy, ale ani to nepomohlo. Trať se stávala stále více nesjízdnou. Jezdci padali při výjezdu do stoupání a znovu a znovu se vraceli pod kopec a pokoušeli se vyjet. Nakonec bylo dohodnuto, že manažer každého státu určí ze svých jezdců tři, kteří pojedou závod jednotlivců, jenž jenž měl promoklým a promrzlým divákům nahradit finále.
Tento závod jednotlivců se jel na pozměněné trati v hlubokém bahně, ale bez deště, a zvítězil v něm stále více populární Jeff Smith na BSA, který neměl úspěchy v závodech mistrovství světa, ale byl téměř vždy největší oporou V. Británie v Motokrosu národů. Následující rok bude velice zajímavým, neboď obsazujeme tuto třídu.
Soutěžní otázka o energetické nápoje Red Bull sponzorované firmou Ostravská Vrtná
Otázka č.2 Kdo je považován za nejůspěšnějšího Československého motocyklového závodníka.Odpovědi na nancevsky@nancevsky.cz

Díl 1.
Motokros vznik ve Velké Británii, jméno však dostal na Evropském kontinentě, v zemích, jež měli pro jeho rozvoj dobré přírodní podmínky, jako je Francie a Belgie. Kdy a kde se jel vůbec první motokros, se zatím nikomu nepodařilo zjistit. Jisté je jen to, že na počátku stolení nestačili sportumilovným Angickým motocyklistům silnice a že se na motorových dvojkolkách pouštěli do polí a lesů. Sami Angličané však označují za rozhodujíci pro vznik terenních motocyklových závodú rok 1924, kdy začal její strhující rozvoj. Každý víkend vyjížděli v Anglii tisíce nadšenců na nejrozličnější terenní tratě, na nichž se rodila první dramata nesmiřitelných soubojů. Také u nás v Československu byly pokusy zavést nové sportovní odvětví. V Dubnu 1928 byla v Praze pod Barrandovem odstartována První klubovní motocyklová jízda krajinou. Mnohem větší oblibu si získaly závody do strmého vrchu, jimž se říkalo hill- climb. Hned po válce zahořel v Evropě plamen motokrosu. Začal ve Francii, dále pak přeskočil do Belgie a odtut do Holanska a Švédska, a za krátko zachvátil celou Evropu. Později pronikl do Ameriky, Asie a Austrálie.
S rostoucím významem motokrosu rostla i pozornost motocyklového průmyslu, který vycítil šanci a začal se zabývat vývojem strojů pro terenní závody. V Anglii to byly hlavně továrny BSA, AJS a Greeves, ve Švédsku Husqvarna, Monark a N.V. , v Belgii FN a Saroléa, v NSR především Majco a Zundap, ve Španělsku Bultaco, Montesa a Ossa v Itáii Bianchi a Aermacchi, u nás Jawa, ČZ a ESSO.
Začátkem historie motokrosu ve světovém měřítkú je bez pochyby Motokros národů, je to vrcholní terenní závod družstev, který se uspořádal s desetiletým předstihem před mistrostvím světa jednotlivců. Byl to závod národních týmu a každý stát měl právo vyslat své družstvo z nejméně třemi a nejvíce dvanácti jezdci na strojích libovolné výroby ve třídě do 500ccm. V prvím ročníku na pískove traťi v Holansku zvítězilo družstvo Velké Británie. O rok později využili Belgičané domáciho prostředí, stejně jako ve třetím ročníkú Britové na své traťi v areálu slavného okruhu Brands Hatch . Čtvrtý ročník 1950 se jel ve Švédsku a Britové zvýšili své skore o proti Belgičanům na 3:1.
V roce 1952 schvaluje FIM oficiální statut mistroství Evropy v terenních závodech, kde s předem vybraných velkých cen jednotlivých zemí se každému jezdci počítá výsledek s nadpoloviční většiny pro něj, z nejpřiznivějších závodú.

Mistři Evropy v terenních závodech v letech 1952 – 1955
1952 – Leloup B Sarolea.
1953 – Mingels B FN .
1954 – Mingels B FN.
1955 – Draper GB BSA.

Na rozdíl od západních zemí jsou začátky naších terenních závodů spojené s dvoudobými motocykly ve třídach 150 – 350 ccm, do roku 1955 u nás 500ccm neexistovaly. Našími nejlepšími jezdci v této době byli Jaromír Čížek a Oldřich Hameršmid. Mnozi jezdci ač neradi tak přiznávali :„ dejte Čížkovi koště a on nás stejně zamete “. Připomeňme si několik Československých motokrosařů. Marha, Roučka, Presler, Kmoch, Kinzl, Chasák, Souček.
Závody 500ccm se stávaly zaležitosti Britů, Švédu a Belgičanům a jen málo i bojem jezdců a strojů . Naši jezdci se zůčastnili jen zcela vyjímečně. Poslední Mistroství Evropy v roce 1956 vyhrál Leslie Archer na Nortonu. První ročník oficiálnícho mistroství světa v roce 1957 vyhrál Švéd Bill Nilson na motocyklu AJS. Prvního závodu v Rakousku se zůčastnili i naší jezdci. Souček na esu a Čížek na dvouválcové jawě OHC.Naším se vůbec nedařilo. Závod se stal záležitostí Belgičanům. Čížek odstoupil pro poruchu a Souček ztrácel na skocíh a hrbolech, neboď pérování jeho esa se nevyrovnalo zahraničních strojů. Na rozdíl od pětistovek přineslo naším barvám již prvé utkání s konkurencí dvěstěpadesátkařům velký úspěch.

Výsledky mistroství Evropy 1957:
1. Betzelbacher D Maico 44 bodů
2. Oesterle D Maico 31 bodů
3. Čížek CS Jawa 29 bodů
4. Colin B NSU 17 bodů
5. Verhaegen B BSA 15 bodů

Zájem o mistroství Evropy dvěstěpadesátek roku 1958 byl u nás skutečně nebývalý.V plném lesku se představili tovární jezdci a nové stroje z továrny jawy. Do dvěstěpadesátek přechází Hemeršmid, Ron, Chára a Kmoch. Nové dvoudobé jawy ukázaly v bahnitém terénu Sedlčanské kotliny, dostatečnou rychlost a dobré sezení. Překvapení byl nový čtyřdobý jednoválec OHC, na kterém vyhrál Čížek jednu rozjížďku. Ve Strakonici nebyli spokojeni jak s motocykly tak s výsledky.

Výsledky velké ceny ČSR třídy 250ccm v roce 1958:
1. Čížek CS Jawa
2. Miller D Maico
3. Betzelbacher D Maico
4. Chára CS Jawa
5. Dahlen S Husqvarna
Výsledky mistroství Evropy 250ccm v roce 1958:
1. Čížek CS Jawa 56 bodů
2. Tybblin S Husqvarna 27 bodů
3. Miler D Maico 26 bodů
Soutěžní otázka o energetické nápoje Red Bull sponzorované firmou Ostravská Vrtná Obhájí titul mistra Evropy Jaroslav Čížek v následující sezoně roku 1959?Odpovědi na
nancevsky@nancevsky.cz
Správná odpověď je neobhájil.Došlo 10 správných odpovědí. Vítězem ankety je odesílatel z adresy. Strachon.P@seznam.cz